Vitamin E

Jeho odborný název je tokoferol. Domnívám se, že se moc nemýlím, když prohlásím, že většina lidí má nejspíš představu, že se jedná o synonymum dobra. Jde o látku, která je zcela běžně a přirozeně obsažena v potravinách. Jako nejdůležitější zdroje lze označit ořechy, semena, rostlinné oleje lisované za studena, listovou zeleninu a celozrnné produkty. Nechci se zde zabývat jeho působením v organizmu, ale neříci nic, to prostě nejde.
Asi právě proto, že je obsažen v potravinách, které pro nás znamenají výživu, na dotaz, který položím snad na všech kurzech Aromaterapie, proč se výživný krém nazývá výživným, dostávám krom jiných zcela běžně i odpověď, protože tam jsou vitaminy. To je však zásadní chyba! Vitaminy jako takové nemají pro člověka naprosto žádnou energetickou hodnotu, jsou však nezbytně nutné pro různé životně důležité funkce. Z tohoto pohledu je lze označit za katalyzátory. Bez vitaminů všeobecně by nemohla probíhat látková výměna. Vitaminy jsou účastny na tvorbě buněk, jsou nezbytně nutné při posilování imunitního systému.
Kdesi jsem dokonce četl, že vitamin E je vitaminem plodnosti. Vitamin E pak patří k tak zvaným lipofilním vitaminům, tedy vitaminům rozpustným v tucích. Tato skutečnost umožňuje jejich ukládání v těle, převážně v játrech. Jeho nejdůležitějšími vlastnostmi jsou schopnost napomáhat obnově buněk, dále pak protizánětlivé a antioxidační účinky. Jeho další velice důležitou funkcí, doslova nepostradatelností, ve vztahu k jeho rozpustnosti je ochrana vícenásobně nenasycených mastných kyselin v lidském organizmu před oxidací. Ať již před peroxidací, která je vyvolávána i stopovým množstvím těžkých kovů, či před volnými radikály. Údaje o denní potřebě pro člověka se s značně liší, při zajištění dávky kolem 20 mg vitaminu je prakticky vyloučeno, že by někdo mohl trpět na E-hypovitaminózu. Zvýšená spotřeba se pak může projevit např. u těhotných či kojících žen.
Pořizujeme-li si jej jako potravinový doplněk, vždy bychom měli dbát na to, aby se jednalo o přírodní tokoferol a aby nebyl chemicky konzervován. Mnohokrát jsem již také četl, že vitamin E by měl chránit před infarktem, rakovinou, alzheimerem. Měl by zpomalovat proces stárnutí, snižovat agregaci (slepování) krevních destiček, posilovat svaly a nervy, bránit vzniku cévních usazenin. Jak dalece je vitamin E v této oblasti efektivní, nejsem schopen posoudit. Každopádně, vzhledem k výše popsaným účinkům to však zní logicky.
Vitamin E je velice zajímavá účinná látka i v oblasti kosmetiky. Nejedná se o žádnou novinku poslední doby. Objeven byl ve dvacátých letech minulého století. Netrvalo dlouho a začal se objevovat v luxusní kosmetice. Dnes si neumím představit kvalitní kosmetický preparát vyrobený bez vitaminu E. Právě skutečnost, že se jedná o vitamin rozpustný v tucích, jej činí i pro kosmetiku velice zajímavým. Je-li jako součást preparátu z rostlinných olejů nanesen na pokožku, vstřebá se do ní. Jeho funkčnost však začíná nikoli aplikací na pokožku, ale již ve chvíli, kdy byl do preparátu přidán. Již zde se uplatňují jeho antioxidační účinky, preparát „stárne“ podstatně pomaleji. Jeho dalším účinkem je schopnost pokožku jemně, fyziologicky prokrvit a napomáhat její látkové výměně. To má za následek zlepšení povrchového reliéfu pokožky. Z tohoto pohledu velice zajímavé účinky pro všechny typy pleti, hlavně pak zralou a suchou. Jeho protizánětlivé účinky urychlují zhojení drobných poranění.
Dermatologové často zmiňují jeho podpůrný vliv na tvorbu elastinu a kolagenu v pokožce. Za nezbytně nutné považuji zdůraznit, že vitamin E lze označit i jako zajímavou komponentu ve věčném souboji s vráskami. Ne, nechci zde tvrdit, že je to zázračná vitaminová žehlička na vrásky. To bych se pak musel ukazovat na veřejnosti výhradně a jenom s pytlem na hlavě... Ale jak jeho látkovou výměnu podporující účinky, tak jeho schopnost (dle použité koncentrace) redukovat dopad UV záření na pokožku, a tím bránit předčasnému stárnutí, z něj dělají „nepostradatelného spolubojovníka“. V kontextu s výše uvedeným je zřejmé, že v opalovacích preparátech prostě chybět nesmí. Problém vidím v tom, že zákonodárce definuje maximální množství, které smí výrobce kosmetiky v preparátu použít. A toto množství je nízké. Jako důvod pak v první řadě vidím lobbyizmus farmaceutického průmyslu, který toto prosadil, aby krémy s vyšším obsahem vitaminu E musely běžet přes pulty lékáren.
Já sám jsem na sobě kdysi testoval (a několik známých se mnou) vyšší koncentrace vitaminu E v různých preparátech. Koncentrace v oblasti 5–10 % se mi plně osvědčily. Nabízely zvýšenou ochranu před volnými radikály, zlepšovaly prokrvení pokožky a její schopnost hospodařit s vodou. Pokožka při delším používání vykazovala zvýšenou jemnost a hebkost. Vyšší koncentrace bych nedoporučoval. Přísloví, že všeho moc škodí, platí i v tomto případě. V rámci poznávání a testování účinků jsem si však celou ruku potíral dokonce koncentrovaným „E-lepidlem“ (jinak se to nedá nazvat), a to bez jakýchkoli pozorovatelných negativních účinků. Jsou však doloženy případy, kdy vysoké koncentrace nad 25 % vyvolaly u několika testovaných osob kožní problémy.
Karel Hadek